Články

fotogalerie z MS z Pacova

Fotogalerie made by Ludo z MS Pacov viz klik na foto.

report z MS MX3 a WMX v Pacově

Nenápadné městečko na Vysočině, Pacov, které se může pyšnit skutečností, že v roce 1904 stálo u zrodu FIM, hostilo uplynulý víkend premiérově závod mistrovství světa v motokrosu. Tvůrci kalendáře MS tříd MX3 a WMX přidělili tento závod do Pacova mj. i kvůli tomu, že tamní Automotoklub Pacov v AČR patří dlouhodobě k nejlepším pořadatelům MMČR. A premiéru za sebou mají aktivní pořadatelé rozhodně úspěšnou. Za zdařilou akcí totiž stojí hned několik faktorů. V první řadě je to určitě skvělá organizační připravenost a nadšení pro věc. Důležitá byla i podpora města Pacova v čele se starostou na správném místě a svým dílem přispěly i desítky místních firem, kdy, jak se říká, každý pomohl, jak mohl. V neposlední řadě přispělo k podařenému podniku i optimální počasí, když v noci ze soboty na neděli zapršelo a přes den pak bylo polojasno a teplota tak akorát. Výsledkem byla nedělní rekordní návštěvnost 7.000 diváků!

Vše ale začalo již v pátek večer, kdy byli zástupci jezdců z obou tříd a zástupci promotérské organizace Youthstream přivítání starostou města Lukášem Vlčkem v sále pacovského zámku. Součástí krátké návštěvy byla i zajímavá prohlídka motocyklového muzea.

V sobotu pak probíhaly tréninky, předkvalifikace a nakonec kvalifikační rozjížďky. Vzhledem k tomu, že ani v jedné třídě nebylo více jak čtyřicet jezdců, bojovalo se pouze o postavení na startu v nedělním závodě. Nejlepší výchozí pozici pro nedělní závody měli František Smola v MX3 a Australanka Meghan Rutledge ve třídě WMX. Tomuto klání nepřihlížela ani nijak početná divácká kulisa, dá se hovořit o zhruba tisícovce fanoušků.

V dámské třídě WMX se v Pacově letošnímu titulu svým vítězstvím výrazně přiblížila Italka Chiara Fontanesi a i když jsou ve hře o letošní korunku královny motokrosu ještě Irka Natalie Kane a Australanka Meghan Rutledge, stačí Italce s indiánským image na posledním závodě ve slovenských Šenkvicích k zisku pouhých sedm bodů. Druhá skončila trojnásobná mistryně světa Němka Stephanie Laier, vítězce sobotní kvalifikace Meghan Rutledge patřilo až třetí místo, bodově však byla nastejno se svou velkou soupeřkou, Irkou Natalií Kane. Natalie se však musela kvůli horší druhé jízdě spokojit pouze s bramborovou medailí.

Naše reprezentantka Lucie Simonová si v cíli druhé jízdy stěžovala na totální vyčerpanost, která byla způsobena výpadkem tréninku kvůli zranění během letošní sezóny, své úsilí však zhodnotila celkově jedenáctým místem, což je její nejlepší výsledek v kariéře. Její další dvě reprezentační kolegyně Tereza Hromková a Kristýna Řeřichová bohužel na světové body nedosáhly.

Ve třídě MX3 se to hodně podobalo MMČR. Vyhrál Francouz Florent Richier a to i navzdory týmové taktice, kdy samozřejmě pomohl ve druhé jízdě svému kolegovi Martinu Michkovi, bojujícím o letošní titul mistra světa. Martin tak byl nakonec celkově druhý a o dva body stáhl v MS náskok Slovince Klemena Gerčara, který byl v Pacově třetí. Klemen nyní vede seriál MS MX3 před Martinem o 13 bodů. Do Šenkvic si tedy veze červenou tabulku s poměrně dost dobrou výchozí pozicí. Rakušan Matthias Walkner v Pacově pokazil první jízdu, vyšel z ní bodově téměř naprázdno, a tak i když druhou jízdu vyhrál, sen o obhajobě titulu se mu letos bohužel rozplývá. Své narozeniny tedy v Pacově bohužel neoslavil nejlépe.

Kromě Martina Michka se dařilo také dalším českým závodníkům. Vítěz kvalifikace František Smola byl celkově čtvrtý a to i přesto, že při bodové shodě s Klemenem Gerčarem nejlepší dosažený výsledek, tedy druhé místo z první jízdy, patřilo právě jemu. V závodech mistrovství světa je totiž jiné kritérium, než je tomu např. v závodech MMČR. Zde zkrátka rozhoduje to, kdo je lepší ve druhé jízdě. A tak na pódiu stanul právě Klemen. Výsledkově se neztratili ani celkově šestý Petr Bartoš, nebo osmý Jiří Čepelák.

Příjemným zpestřením bylo v Pacově i vystoupení trojnásobného mistra světa v biketrialu Petra Krause, anebo exhibice špičkového leteckého akrobata Martina Šonky, který na nebi předváděl se svým letadlem neskutečné kousky, až se tajil dech. Po této exhibici následovalo už jen vyhlášení vítězů, jemuž díky perfektní kontinuitě programu celého dne přihlížely spousty spokojených diváků, přítomných až do samého konce této krásné sportovní akce.

Výsledky závodu najdete na www.motocrossmx1.com v sekci "Results"

Poslední závod letošního seriálu tříd MX3 a WMX se jede již o tomto víkendu, 7. - 8. září, ve slovenských Šenkvicích.

Evžen Zadražil

tiskový mluvčí závodu

ohlédnutí za MS Juniorů v Jiníně

Závod Mistrovství světa juniorů v Jiníně je již za námi a kromě krásných výsledků v historických listinách zbyly příznivcům českého motokrosu jistě i krásné vzpomínky. O tom, jak probíhal samotný závod, již bylo napsáno mnohé, nyní bych se chtěl věnovat i věcem, které zatím zmíněny nebyly, anebo jen částečně.

OFF ROAD KLUB Jinín v AČR v roce 2005 tento jednorázový závod MS Juniorů již hostil a tak pořadatelé věděli, do čeho jdou. Nezaskočilo je ani o více jak stovku přihlášených více než tehdy. Trať doznala změn v podobě moderních prvků, zázemí se rozrostlo ještě na více světové než bylo a pořadatelský sbor je v závodech nejrůznějších MS doslova kovaný. K tomu se ještě přiklonilo optimální počasí, slušná divácká návštěvnost a jako třešnička na dortu pak byly nádherné výsledky mladých českých reprezentantů. A tak se mohl o víkendu uskutečnit motokrosový sen. Splněný sen mnoha motokrosových fanoušků o nádherném motokrosovém zážitku.

Jak již bylo psáno v pozvánce, jedná se v případě jednorázového MS Juniorů o poměrně novodobou záležitost, která letos oslavila své desetileté jubileum. Nás může těšit, že jedním z hlavních otců této myšlenky byl i tehdejší člen FIM pan Arnošt Zemen st. Vyprávění o tom, jak tehdy vůbec nebylo jednoduché, aby se myšlenka mohla realizovat, by vydalo na menší knihu. Legislativa některých zemí tomu totiž vůbec nebyla nakloněna a od toho se odvíjel i nezájem některých členů FIM. Není všude samozřejmé, že děti mohou závodit na motocyklech, paradoxně hlavně v asijských státech, kde je častým jevem, že právě děti tvrdě pracují. Nakonec se však podařilo dotáhnout ideu těchto závodů do konce. Zvítězil mimo jiné i názor, že pro děti je menší zlo zlomit si třeba ruku nebo nohu, než začít fetovat, poněvadž to první umí moderní medicína bez následků „opravit“, to druhé však bývá většinou jev nenávratný…

Už páteční představení juniorských týmů bylo velkolepé. Tolik národních výprav jsem v životě na žádném závodě neviděl. Třiačtyřicet států byl zřejmě rekord, co se kdy na motokrosových závodech objevilo. Dvojitý stan byl narvaný k prasknutí a všude se to hemžilo mladými závodníky z celého světa v národních barvách, vlajkami, symboly jednotlivých zemí, atd.

Přijeli i závodníci ze zámoří a zajímavostí je, že kdo si nemohl přivézt svůj motocykl, zařídil si zapůjčení stroje v Evropě nebo přímo od dealerů jednotlivých značek v ČR. S sebou si vzali obvykle jen válec, výfuk a pérování. Trochu paradoxem je, že jeden japonský závodník jel na takto zapůjčeném motocyklu KTM.

Jak se bojuje o každý centimetr trati až do poslední vteřiny, jsme pak mohli vidět v sobotních kvalifikacích. Zhruba polovina jezdců byla totiž na neděli odsouzena do role diváků. Názorný příklad toho, co je to kvalifikace a ne jen jakýsi nezáživný „závod“ o postavení na startu, jako to známe z MS MX1, 2 a 3.

V neděli pak nastoupila na start už jen opravdová elita světového motokrosového potěru. Hned první jízda třídy 65ccm byla fenomenální. Všech 40 jezdců nemělo problém skákat jakýkoli skok či lavici celou, což není samozřejmé ani pro všechny jezdce např. seniorského MMČR, o závodech nižších dospěláckých úrovní na velkých motorkách ani nemluvě. K radosti všech českých příznivců vodil celé tři kola drobný závodník se lvíčkem na prsou Radim Kraus. Nebyl vůbec problém vědět, kde se zrovna nachází, neboť lidé kolem trati ho za obrovského aplausu doslova hnali vpřed a byli opravdu hodně slyšet. Bohužel velký nápor soupeřů tento mladík neustál, ale záhy ho v širší špičce jezdeckého pole nahradil další Čech, Petr Polák, který své tažení dotáhl až k titulu druhého Vicemistra světa pro tento rok. Heroický výkon předvedl také Jakub Terešák ve třídě 85ccm, především pak ve druhé, pro něho stíhací jízdě. Takto mocný finiš, kdy se v posledních kolech dostával přes své soupeře jako nůž máslem až na čtvrté místo, jsem od žádného českého reprezentanta už hodně dlouho neviděl. I on tak díky titulu druhého vicemistra světa (celkově byl třetí) významně přispěl k českému úspěchu bodování národních družstev. Ve třídě 125ccm byla škoda dvou pádů Martina Krče v první jízdě. Kdyby zajel to samé, co v jízdě druhé (to byl čtvrtý), mohli jsme být dokonce mistři světa v družstvech!!! Ale to je to pověstné „kdyby“, ostatně i někteří Američané měli coby favorité smůlu. Do soutěže družstev se tedy ve třídě 125ccm za ČR nakonec počítalo 11. místo Filipa Podmola, ale i to s přehledem stačilo na druhé místo v soutěži národů před třetími Španěly. Pozoruhodné je až 25. místo mladých Belgičanů, když vezmeme v potaz, že v seniorském motokrosu jejich starší kolegové tvrdí v Evropě muziku.

Jako čestní hosté závodu byli do Jinína tentokrát pozváni reprezentanti Československa z let osmdesátých (Kovář, Soldát, Špaček, Chára, Kučírek, Drozda a další). Mohli jsme tak slyšet zavzpomínání na dobu, kdy se v hodně kvalitní konkurenci světového motokrosu naši reprezentanti museli potýkat s technikou, která v podobě strojů ČZ již zdaleka nebyla konkurenceschopná, jak se o tom psaly dopisy až samotnému prezidentu Husákovi a jak se to nakonec přeci jen podařilo prolomit. Byl to zajímavý a originální nápad pořadatele, pozvat tyto známé tváře, neboť o hvězdách českého motokrosu z let sedmdesátých (Jaroslav Falta a spol.) toho již bylo řečeno a napsáno poměrně hodně.

Vzhledem k tomu, že v devadesátých letech století minulého a v první dekádě století jednadvacátého byli čeští motokrosaři na pódiích závodů mistrovství světa vidět jen sporadicky, nezbývá než si přát, aby právě ta nastupující generace Terešáků, Poláků, Krčů, Podmolů a dalších znovu pozdvihla českou trikolóru tam, kde ji všichni chceme vidět.

Na závěr bych chtěl vyjádřit velké díky pořadatelům a všem českým reprezentantům! Nebudu skrývat, že situací, kdy bylo v souvislosti s tímto závodem nutno zamáčknout slzu v oku, bylo několik. Určitě to bylo při všech třech medailových úspěších našich kluků a bylo to opravdu krásné. Ty další dvě byly už situace spíše smutné, kdy použiji slovo „lítost“. Jedna z nich byla ta, když jsem přijel domů do Chýnova a vyklízel jsem věci z auta, tak kolem po hlavní silnici projela dodávka s motokrosovými nápisy a číslem 626. Zamávali jsme na sebe se zhruba desetiletým blonďatým klučinou, co seděl na místě spolujezdce. Až pak doma jsem ze startovní listiny zjistil, že jel až do dalekého Estonska. Ještě že jsou prázdniny a že chudák nemusel druhý den do školy, protože to by ani náhodou nestihl. Nicméně toto k motokrosu patří… Daleko větší lítost jsem však pojal po závodech, když jsem po tomto megaúspěchu mladých českých pilotů marně pátral v nejrůznějších českých médiích. Nemluvím pochopitelně o motokrosových webových serverech, většina jejich čtenářů si jistě tento podnik nenechala ujít osobně. Jde mi o média, která oslovují širší veřejnost. Nesmíme se pak divit, že čeští kluci, jež v Jiníně vyrovnaně bojovali (nejenom) s mladými Amíky co se velice pravděpodobně jednou budou motokrosem živit, skončí nejspíše v českém mistráku, na který si budou o víkendech odskakovat z pracovního procesu. Sakra, co více by už tito mladí kluci měli udělat, aby si jich někdo všiml (média, sponzoři, atd.), když nestačí takovýto úspěch? Toto už bohužel není v jejich silách ani v silách jejich rodičů či trenérů….

Nerad končím mé ohlédnutí za tak nádherným závodem skepticky, ale určitě by se nad tím měli kompetentní lidé vážně zamyslet. Mé rozloučení tedy bude ještě jednou v podobě velkého poděkování jak všem jezdcům, tak i pořadatelům za přímo luxusní sportovní zážitek!!!

Evžen Zadražil

tiskový mluvčí závodu

Obvykle není potřeba navštívit lékárník pokaždé, když potřebujete koupit drogy. Sortiment je de facto obrovský. Cialis je nejznámější lék pro pomoc mužům udržet erekci. Náš článek říci více o koupit Genericky Cialis. Tento článek říci více o příznacích erektilní dysfunkce a . Nejpodstatnější otázkou je třeba hledat, je . Možná jste už o tom četl. Existuje mnoho věcí, které mohou způsobit impotenci. Co bych měl požádat lékaře před objednáním Cialis? Poraďte se se svým lékařem, pokud užíváte nějaké jiné léky. Nepoužívají nápravu bez vědomí svého lékárníka, pokud máte v plánu, aby se stal brzy těhotná.

galerie Marka Vincíka z MS Junior z Jinína

Parádní galerku z úspěšného závodu MS Juniorů v Jiníně nám poslal Marek Vincík, dostanete se na ni rozkliknutím fotky.

Evžen

MS side v Kramolíně

Po roce se opět vrátil závod mistrovství světa side do Kramolína. Sešlo se 37 posádek, takže kvalifikace byla na skupiny A a B. My jsme byli nalosováni do skupiny B. Kvalifikace se jela jako závod, nikoliv na nejrychlejší kolo, jak jsme zvyklí z českého mistráku.

Do závodu postupovalo přímo 12 posádek z každé skupiny. Kvalifikovali se Rozehnalové, Vejchodové a Černý s Musilem. My jsme měli před sebou „poslední šanci“, ze které postupovalo 6 posádek a 2 náhradníci. „Poslední šance“ se jede na nejrychlejší kolo. Zajeli jsme čas, se kterým jsme byli na pátém místě, ale pak během třech posledních minut jsme klesali a skončili na 8. místě, takže jsme byli druzí náhradníci. Bylo jisté, že do prvního závodu nemáme šanci nastoupit. Doufali jsme, že vyjde ten druhý. Tam naše šance přišla. Bohužel bylo to na úkor zranění 2 nejlepších posádek v mistrovství světa. Odstartovali jsme, odjeli pár kol a museli zastavit, protože Čáp je stále nemocný a nemá dost sil. V první i druhé jízdě bodovali české posádky Rozehnalové, Vejchodové a Černý s Musilem. Celkově vyhrál belgický jezdec Adriaenssen s Van de Bogaartem před Girauadem s Mussetem a Hendrickxem s Mucenieksem.

Za tým Hájek Přemek