S Petrou jsem se seznámila minulý rok na lednovém fichtl day v Soběslavi, kde za mnou přišla, že by mě chtěli natočit do jejich dokumentu Pod helmou. Padly jsme si do oka a Petra přišla s nápadem vyrazit na motorkách do Rumunska. Že si nedovede představit, která jiná holka by s ní jela na týden do Rumunska na motorce a ještě pod stan. Nakonec jsme vymyslely, že cestu pojmeme punkově a spíš jako srandu a že tedy vyrazíme na pionýrech. Ty prošly nějakými opravami a laděním. Petra na pionýru nikdy neseděla a prohlásila, že aby to byl opravdový punk, sedne na svého mustanga poprvé až na místě. Na cestu jsme vyrazili ve třech, my dvě a Hynek, Petry přítel. Dojeli jsme dodávkou s károu, na které byla Hynkova KTM, do Maďarska, kde jsme našli camp ve městě Vásárosnamény. V noci nám dorazil ještě poslední člen Vojta, který přijel na svém enduru značky BMW z Brna po ose. Ráno jsme Petře vysvětlili co a jak pionýrem, jak startovat, jak řadit… Projela se po campu a můžeme se připravovat na cesty. Naložili jsme na pionýry kufry a všechnu bagáž. Mustangy pod nimi ani vidět nebyly a místa na sedačce pro nás už taky moc nezbylo a seděly jsme částečně až na nádrži. V campu jsme nechali zaparkované auto s károu a vyrazili jsme všichni do Rumunska. Nejdříve jen já s Petrou, kluci nás po cestě dohnali. Přijeli jsme na hranice, kde jsme byly s mustangy jako atrakce. Seběhli se celníci, obdivovali Jawy, lidé z aut si nás fotili, motorkáři před námi si nás točili na kameru. Přijeli jsme do města Satu Mare a jeli jsme za město hledat místo, kde zakempujeme. Kluci našli místo, roztáhli si plachty na spaní, my s Petrou stan. Večer jsme poseděli a ráno vyrazili na další cestu. Mířili jsme do Săpânțy na Veselý hřbitov. Tam jsme se s Hynkem a Vojtou rozdělili. Sedly jsme na mustangy a vyrazily s Petrou samy. Ostatní motorkáře jsme našimi stroji pobavily, fotili si nás a natáčeli. Na benzině nás dojela partička českých motorkářů. Popovídali jsme, popřáli nám šťastnou cestu, zatleskali nám a vydaly jsme se dál. Na pionýrech už byla znát únava a věděly jsme, že přes horské sedlo za městem Borsa už se dneska nedostaneme. Našly jsme plácek akorát na stan a motorky, rozdělaly oheň, poseděly a vyřízené jsme šly spát.
Ráno jsme se vrátily do Borsy, projely zase celé město a vydaly se směr Săcel. Nastal ale problém. Petry mustang nám začal stávkovat. Zkusily jsme vyčistit trysky, vyčistit kdeco, ale bez úspěchu. Nakonec musel ven sportovní filtr. Místo něj jsme přivázaly kus síťovaných kalhotek. Řešení, kterému se mnoho chlapů zasmálo, ale poradily jsme si. Zastavil nám u silnice český motorkář, jestli máme problém. Sám řekl, že on by si tam s tím neporadil. Zvládly jsme to. Oba pionýry najednou letěly jako draci. Popojely jsme ještě pár kilometrů a začaly koukat, kde bychom přespaly. Petra řekla, že viděla na louce rolníky a že se jich zeptá, jestli můžeme rozložit stan na jejich louce. Brzy jsme pochopily, že o rolníky rozhodně nešlo. Když jsme viděly vozy, na nich peřiny a oblečení, došlo nám, že jde o kočovné domorodce. Bylo nám ale hloupé se najednou sebrat a odjet. Postavily jsme tedy stan, daly jsme do něj i všechny kufry a tašky z motorek. V noci však spadlo pár kapek, zašustily peřiny, zarachtaly kýble a naši sousedi odjeli.
Další den jsme mířily do Salvy. Cesta byla samá rovina, tak jsme valily celkem rychle. Odtud jsme jely do Becleanu. Nakonec jsme se po bloudění všude možně vrátily do Salvy a tam u řeky rozložily stan. V noci přišel šílený slejvák. Trval až do rána a ještě po celé dopoledne. Když přestalo, rychle jsme sbalily věci a vydaly se na další cestu. Mířily jsme do města Târgu Lăpuș. Po cestě nás chytl další déšť. Za městem, u vesnice Suciu de Sus jsme na louce rozložily stan a sušily věci. A přišel Johan. To je kapitola sama pro sebe a dlouhé vyprávění. Ve zkratce – Johan je místní dědula, který kolem nás vodil krávy na pastvu. Umanul si, že náš musí v noci hlídat, aby na nás někdo nepřišel. Byl šíleně neodbytný. Pořád nám chtěl dávat jídlo, Petře chtěl mýt vlasy u potoka, chtěl si lehnout k nám do stanu, představoval nás kolemjdoucím a nemohly jsme se ho zbavit. Nakonec jsme mu druhý den ráno ujely a pokračovaly v poznávání Rumunska. Vybraly jsme cestu, která v mapě vypadala neškodně, žádná sedla tam nebyla zaznamenána. Opak se stal pravdou, drápaly jsme se přes 3 horská sedla. To poslední bylo nejhorší, silnice šíleně strmé. Ale pionýry to zvládly. Sice s přestávkami, aby trochu vychladly, ale daly to. Potom nás čekaly zase serpentiny dolů. Sjely jsme do vsi, našly místo na spaní a vyčerpáním padly do stanu.
V sobotu vyrážíme do Barsany, abychom pořídily konečně nějaké fotky. V Barsaně jsme navštívily klášter a celý takový komplex. Potom jsme se chystaly ještě na další klášter, ale pionýry už stávkovaly, měly toho za ty dny už dost. Po opravách spojky jsme tedy ještě kus chtěly popojet, ale pršelo a řítily jsme se přímo do slejváku a tak jsme radši sjely ze silnice na louku a rychle postavily stan. V tu chvíli déšť přešel. V noci ale přišla bouřka, která byla přímo u nás.
V neděli dopoledne už jsme jen přejely do nedalekého města nakoupit jídlo na cestu a potom za město na benzinu, kde nás Hynek vyzvedl a vydali jsme se všichni na cestu domů. Mě vysadili doma ve 3 hodiny v noci, sami byli doma někdy po 6. hodině ráno. Na cestě byli asi 17 hodin. Stačilo se jednou vyspat v posteli a naložit se do vany a už bychom jely zase. Užily jsme si to, pionýry jely skvěle, jsou to pašáci, že to s námi celé zvládly. Teď vstřebáváme zážitky a za rok snad znovu:-)
Iveta Sládková, 2017-07-12
Fotogalerii ze ŠAC v Netolicích od Dědy T. najdete proklikem přes přiložené foto startu třídy Veterán na čele s Láďou Mikasem. Fotogalerku Luďka Sádla z téhož závodu najdete ZDE.
Evžen, 2017-07-12
Fotogalerii Kristýny Dvořáčkové z MMČR Junior v Nové Pace najdete proklikem přes přiložené foto Matyáše Chluma (85ccm). Oficiální výsledky závodu pak nejdete ZDE. Report ze závodu bude k dispozici dnes večer, začátkem týdne bude následovat i videoreport od Richarda Gironi.
Evžen, 2017-07-10
Naše týmová fichtl závodnice Iveta Sládková dostala v zimě nápad, že letos v létě vyrazí na fichtlu do Rumunska. Podařilo se jí sehnat ještě jednu stejně nadšenou kamarádku Petru a společně vyrazily tento bláznivý nápad uskutečnit. Průběžně Vás budeme o jejich tripu po transylvánských Alpách informovat. Jak to tak vypadá po prvních třech dnech, umí si holky zkušeně poradit. V nesnázích umějí použít třeba i spodní prádlo jako náhradní díl. Více se již dozvíte z Ivety zpráv:
"V sobotu v 6 hodin ráno jsme vyrazili autem na cestu a dojeli jsme do Maďarska, kousek od rumunských hranic, kde jsme spali v kempu. V neděli jsme po oběde vyrazili už jen na motorkách. Já a Petra na pionýrech, kamarádi Hynek a Vojta na endurech. Přejeli jsme hranice do Rumunska, kde jsme s pionýrama byly doslova jako atrakce. Všichni si nás fotili, natáčeli, včetně celníků. Najeli jsme asi 100 km. Potom jsme večer našli místo na kempování. V pondělí dopoledne jsme se zase vydali na cestu, jeli jsme do města Sapanta na Veselý hřbitov. Tam se od nás ale kluci odpojili, protože je naše tempo nebavilo, takže si vždy naplánují nějakou svou trasu a večer se zase sejdeme:-) Také druhý den jsme opět najely zhruba 100km. Včera jsme se ale trochu potýkali s problémem. Pionýry totiž dostaly v horách celkem zabrat. Petry pionýr nechtěl jet, dusil se... Pak jsme přišly na to, že zlobí sportovní vzduchový filtr, tak jsme ho sundaly a bylo po problému. Ale nastala otázka, co místo něho? Silonky s sebou nevezeme, a tak Petra musela rozstříhat své síťované kalhotky a přivázaly jsme je místo filtrů. Od té doby jedou oba fichtly jako draci:-) Tak zatím ahoj a budeme Vás průběžně zase brzy informovat."
Příště holky dostaly za úkol poslat nějaké lepší foto, tedy bez helem a bez náhradních dílů:-)))
Evžen, 2017-07-05
Fotogalerii Míry Jirečka z MMČR v Opatově najdete proklikem přes přiložené foto, na kterém v popředí bojuje mladá rumunská pilotka v barvách Motosportu Chýnov Stefania Bancila ve třídě WMX. Fotogalerii z jízd třídy MX2 najdte ZDE, třídu MX1 pak ZDE.
Evžen, 2017-07-05
MM ČR motokros: Boj do poslední zatáčky
V neděli 2. června pokračoval seriál Buksa/Ados motokros 2017 MM ČR svým čtvrtým závodem v Opatově u Svitav. Letošní sezóna motokrosu příliš nepřeje a závody komplikuje počasí, které i v Opatově hrálo svoji roli především v dopolední části programu.
Kompletní výsledky závodu najdete ZDE.
Závodiště v Opatově patří k jedněm z nejlépe vybavených a za podpory starosty Opatova, Petra Kováře, se závody odjely na krásně připravené trati s velkým počtem atraktivních skoků. Dopolední kvalifikace doprovázel déšť, který vytvořil na naoraném povrchu vrstvu kluzkého bláta, a na trati se vyjela jednokolejová rychlodráha. Ta nedávala moc prostoru k předjíždění, za to dávala spoustu prostoru k chybám, proto v Opatově rozhodovaly starty.
Ženy: Fenomenální Laierová
Do opatovské rychlodráhy vjela jako první Němka Larissa Papenmeier (Orion Racing Team), která odstartovala první jízdu Žen nejrychleji. Papenmeier je jezdkyní mistrovství světa a tedy i adekvátní konkurentkou pro Steffi Laier (Buksa/Ados KTM Team). Laier se po startu objevila hned za Papenmeier a bylo zaděláno na parádní souboj. Obě se rychle vzdálily českým motokrosařkám, které vedla Kristýna Vítková (Yamaha Čepelák Racing Team). Na těžké trati byly znatelné rozdíly mezi soupeřkami a pole se ihned roztahalo. To však neplatilo o vedoucí dvojici, která jela v těsném závěsu. Hned z kraje jízdy Laier zaútočila a dostala se do vedení. Předjíždění bylo opravdu náročné, a tak se Papenmeier držela několik metrů za ní. Už to vypadalo, že se pořadí nezmění, ale Laier udělala chybu, upadla a první místo tak přenechala Papenmeier. Takto už dojely do cíle. Třetí prolétla cílem Vítková, která ujela o několik sekund všem ostatním soupeřkám, včetně Barbory Laňkové (Action Racing Team) i Lucie Simonové (Inter Cars MoToman Team). Simonová si jízdu ještě zkomplikovala pádem a přivodila si otřes mozku, po kterém chvíli nevěděla, kde je.
Druhá jízda měla podobný průběh, až na to, že trať trochu oschla a vyjelo se více stop. Za dvojicí Němek vyrazila Simonová, ale ta byla otřesena z pádu, takže se trochu propadla. Třetí místo převzala Laňková a ta si ho udržela až do cíle. Simonová za ní nakonec dojela čtvrtá. Všichni ale přihlíželi souboji o přední příčky. Papenmeier vedla už od startu a celý závod byla několik délek motorky před Laier. Jenomže Laier nerada prohrává a všechno se schylovalo do poslední zatáčky. Poslední skok, Laier byla těsně vedle Papenmeier - poslední levotočivá zatáčka, Laier křižuje na vnitřek a nádherným čistým manévrem se dostala před Papenmeier. Celkově tedy zvítězila Laier, před druhou Papenmeier a třetí Laňkovou. „Jsem ráda, že jsem tu mohla s Larrisou závodit. Známe se z mistrovství světa a dneska jsme si pěkně zazávodily. Útok v poslední zatáčce jsem vůbec neplánovala, ale jsem strašně šťastná, že to vyšlo,“ říká Laier na pódiu, která si upevnila vedení v šampionátu před Laňkovou a Vítkovou.
Veterán: Kadleček to zkusil
Ve Veteránech by si sázkové kanceláře příliš nevydělaly. Tak jako je jasné, že slunce vyjde každé ráno, je jasné, že i Martin Žerava (Team MAX2) odstartuje jako první. Za ním jel Michal Kadleček (KRTZ) a jako třetí odjel Rakušan Georg Hammerl (Motosport Chýnov). V první jízdě se pořadí nezměnilo, a jak do jedné koleje najeli, tak z ní také vyjeli.
Druhá jízda vypadala dramatičtěji, když po startu jel Žerava na něm Kadleček a třetí Michal Buchta (Inter Cars MoToman Team). Díky jezdcům o kolo zpět Žerava tolik neodjížděl a Kadleček se ho dlouho držel. Pak se dokonce sjeli natolik, že Kadleček byl schopný Žeravu předjet. Jenomže problém s jezdci o kolo zpět měl nyní Kadleček, a tak mu Žerava předjetí vrátil. Do cíle se mu už Kadleček nepřiblížil. „Díky jezdcům o kolo zpět jsem se na Martina dotáhl a podařilo se mi ho předjet. Ale pak jsem měl problémy s jezdci já, vrátil mi to, a už nebylo o co závodit,“ komentuje na pódiu Kadleček. Na třetím místě se pořadí měnilo, Buchtu vystřídal Slovák Ivan Černý (Orion Racing Team) a toho po defektu pneumatiky vystřídal Hammerl, který už na třetím místě zůstal.
O víkendu jsme se zúčastnili již podruhé závodu Fichtl Mazec 24 hodin v Dolním Bousově. V noci ze čtvrtka na pátek nám pořádně zapršelo a měli jsme strach o sjízdnost tratě, protože je tam jílovitý povrch. Do startu většina tratě vyschla, ale v noci padla rosa a bahno bylo znovu. V sobotu zase trať vyschla, ztvrdla, zůstaly ztvrdlé koleje a posledních pár kol se jelo jako po silnici. Oproti loňsku jsme se lépe připravili, jen jsme podcenili zajetí motoru, který jsme zajížděli ještě prvních pár hodin závodu. Tím jsme trochu ztratili. Když se motor zajel, opravy už jsme neměli nijak závažné, pouze svíčka, plynové lanko, tryska. Zastávky jsme dělali po hodině jízdy, abychom dotankovali a vystřídali jezdce. Nakonec jsme najeli za 24 hodin asi 189 kol, což odpovídá zhruba 660 km. V kategorii Speciál jsme skončili na 13. místě a celkově jsme dojeli jako 32. ze 100 týmů. Top5 nám sice nevyšla, ale i tak jsme s umístěním spokojeni. S námi se závodu zúčastnil také tým Makovky, ve kterém byl jedním z jezdců Milan Kos a jako jejich manager Petr Havlíček, oba také členové Motosportu Chýnov. Ti na tom byli ještě lépe než my. Tento závod jeli letos poprvé a celkově se umístili na krásném 3. místě ze sta a kategorii Originál dokonce vyhráli. Za 24 hodin měli také drobné opravy a najeli přes 200 kol. Oba týmy to zvládly, dojely do cíle a odjely celých 24 hodin. Teď už nám jen zbývá počkat rok do dalšího závodu.
Video ze závodu najdete ZDE.
Iveta Sládková, 2017-06-27