Články

opět něco z historie, tentokráte rok 1983

Tak jsem po čase znovu zalistoval v historii časopisu Motocross. Tentokráte jsem čerpal z čísla 1/1983, které vyšlo jako premiérové. Hned na první straně uvnitř vydání je úvodník, ve kterém redakce vysvětluje, co jí vedlo k vydání tohoto časopisu. Důvodem byl nedostatek informací o motokrosu v odborných časopisech a v denním tisku v ČR. Cílem bylo podávat podrobné informace o dění kolem motokrosu v tehdejším ČSSR i ve světě. Čtenáři byli nabádáni, aby do redakce při ZO Svazarmu Dlouhá Loučka zasílali i své postřehy, nápady, fotky, atd. Tisklo se v nákladu 2000 kusů v Moravských tiskařských závodech v Olomouci.

Můžeme zde najít technické údaje o továrním speciálu ČZ 250 Typ 978/83 určeném pro československou reprezentaci na závody MS. Jak vidno, motocykl se už tehdy mohl pyšnit alespoň poměrně zajímavými doplňky, když už motor musel být takový, jaký byl. Přední tlumiče byly např. Marzocchi, zadní pérování Öhlins, zapalování Motoplat, karburátor Mikuni, spojkové lamely Yamaha, ráfky DID, svíčky PAL nebo Champion, olej Bel-Ray nebo Castrol, otočná rukojeť (plyn) Magura, blatníky M.Robert. Cena byla však na tehdejší dobu přímo závratná – 200.000Kčs, což tehdy představovalo zhruba sto měsíčních výplat…! Obyčejný smrtelník se ale k těmto novým strojům nedostal. Skončily v Dukle, anebo ve Středisku vrcholového sportu.

Jinak v Mistrovství ČSSR už tehdy nejezdily pouze motocykly ČZ, ve startovní listině se objevuje celkem sedm značek. Prim hrají jezdci jako např. Kovář, Velký, Vetešník, Antony, Špaček, Štaud (250ccm) a Sedláček, Hanáček, Král, Tichý, Janeček a Churavý (500ccm).

V tomto čísle se také můžete dočíst o Mirkovi Jirečkovi, dlouholetém motokrosovém fotografovi, kterého potkáte na každých závodech i dnes. Je zde napsáno, jak začínal s endurem a s motokrosem, ale jak se pak v šestadvaceti letech zranil a od roku 1970 motokros fotí. Mirek Jireček se také stává jedním z dvorních dodavatelů fotek pro tento motokrosový časopis.

Najít můžeme také unikátní fotku tehdy devítiletého Belgičana Stefana Evertse, dnes nejúspěšnějšího motokrosaře všech dob (celkem 10 titulů mistra světa). Se svou Suzuki 85 se tehdy jako jeden z nejmladších účastnil vložených závodů třídy 80ccm při závodech MS.

Dočíst se též můžeme informaci o předčasném a nešťastném konci kariéry Gastona Rahiera z Belgie. Tehdy již trojnásobný mistr světa měl vážný pád na závodě MS ve Francii, ruka se mu bohužel dostala do zadního kola. Přetrhané šlachy a žíly se již bohužel nepodařilo lékařům spojit a tak museli tomuto jezdci amputovat ruku v předloktí.

Technickou novinkou tehdy byly benzínové agregáty, jež poháněly elektro centrálu, na níž pak jezdec na závodech mohl připojit, vrtačku, brusku, svářečku, čerpadlo, atd.

Časopis Motocross se v jedné rubrice zabýval též představováním jezdců v civilu. Rubrika se jmenovala „Kdo je kdo“. První číslo představuje například Vildu Jirouše, který byl vedoucím Střediska vrcholového sportu v Jiníně. Sám s motokrosem začal až déle, působil například jako tovární zajížděč značky ČZ. Dosáhl pak i úspěchů ve třídě 500cm, ale hodně lidí ho zná spíše jako výborného trenéra, který byl typický mj. důkladnou zimní přípravou jezdců na běžkách. Běhu na lyžích se totiž závodně věnoval v mládí.

Dále vydání představuje strakonického Jirku Hynka, šumavského rodáka z Lenory, který jezdil dlouhá léta motokros ve třídě 500ccm, chvíli se věnoval také ledové ploché dráze a jeden čas býval i velice úspěšným jezdcem do vrchů (vyhrál například první ročník Strmého vrchu v Chýnově v roce 1981). Později působil jako trenér v SVS TZM v Jiníně. Na závodech (v sedle motocyklu!) ho potkáváme dodnes. Je mj. duší seriálu Šumavský pohár. Vždy zůstal věrný značce ČZ.

K motokrosu patří i mechanici. Jednoho takového, Milana Pešata, též představuje toto číslo. Rodák ze Šternberku začal závodit ve čtrnácti letech na vlastnoručně vyrobeném motocyklu Jawa 50. Později jezdil závody KP a Český pohár na stroji ČZ250, ale většina z nás ho pamatuje jako špičkového mechanika v SVS Jinín. Tento velký sympaťák už dnes bohužel není mezi námi.

Zajímavé je i foto vítězů s velkým pohárem maršála Tita, když naši reprezentanti vyhráli mezinárodní závod tehdejších zemí východního bloku v Jugoslávii ve složení František Hrobský, Josef Chára, Libor Černý a Míra Štaud.

Tak to by bylo pro dnešek vše a někdy zase zalistuji, materiálu mám dosti:-)

Evžen, 2015-01-25