Články

zpráva ze závodu Fichtlmazec od Ivety Sládkové

(dokončení z titulní strany)

Teď se z toho všeho „oklepeme“ a zahájíme přípravu na příští rok, která bude muset být důkladnější. Označení nejtěžší závod fichtlů na světě opravdu sedí, ale už se těšíme na další. Takovou atmosféru prostě jinde nezažijete.

Iveta Sládková, 2019-07-05

A zde je ještě report z druhého týmu Motosport Chýnov:

Ve dnech 28.6 - 29.6. 2019 se náš tým ve složení jezdců: Ondřej Vachta, Pavel Pospíchal, Karel Fučík, Matěj Kadlec a mechanik Jiří Vachta, jako minulý rok zúčastnil již 6. ročníku FichtlMazec „Nejtěžší závod fichtlů na světě" v Dolním Bousově, kde se do letošního závodu pustilo 106 týmů. Délka jednoho kola byla jako minulý rok kolem 4km. Jako tradičně se týmy dělily na dvě kategorie, Originál a upravené Speciály. My si pro letošní rok opět zvolili kategorii Originál. Do místa určení jsme dorazili něco po desáté hodině ranní, postavili depo, připravili našeho závoďáka a chystali se na technickou a administrativní přejímku, které se konaly v průběhu odpoledne. Kolem šestnácté hodiny byly přejímky zastaveny a přešlo se na tréninky, kde si každý tým mohl vyzkoušet náročnost terénu. Už při zdolání 1. cvičného kola jsme věděli, že letos to bude opravdu těžký závod, neboť bylo velice teplé počasí, a jak sami organizátoři uvádějí, byla velmi vysoká prašnost. Nicméně chvíli před pátou hodinou odpolední se začaly týmy řadit na start. Závod byl odstartován něco málo po páté hodině a všechny stroje se vrhly na trať. Bohužel našemu týmu se letos moc nedařilo, po ujetí asi dvou kol se začaly objevovat poruchy, které nás pronásledovaly až do samotného konce závodu. Nejprve jsme řešili problémy s palivovou soustavou, dále se vyskytly potíže se svíčkami, které často odcházely, dokonce jsme měnili i přední kolo v důsledku zablokované brzy a pádu jednoho z našich jezdců. Ale bojovali jsme dál! Nakonec se nám fichtla podařilo vyladit a až do setmění jsme jezdili bez problémů. Nebyl by to však nejtěžší závod fichtlů na světě, kdyby se nám i v noci nepřihodily komplikace. Bylo kolem druhé hodiny ranní, když se jednomu z nás jen tak tak podařilo dosunout do depa. Věděli jsme, že něco není v pořádku a také nebylo, odešlo nám zapalování. Neváhali jsme a hned se pustili do výměny. V průběhu opravy jsme zaslechli hlášení o dočasném přerušení závodu kvůli vysoké prašnosti a nárůstu nehod vlivem tmy a neprostupné prachové mlhy. Tím pádem jsme dostali čas na opravu. Závod byl opět odstartován kolem čtvrté hodiny ranní. Do rozednění jsme však museli opět opravovat a tentokrát jsme i měnili motor a opět se začali propadat v pořadí. Vyměnili jsme motor, vše jsme seřídili jak má být a vrátili se opět do závodu, nechtěli jsme to vzdát za žádnou cenu, i když morálka týmu byla trochu oslabena. Začala nám, ale perná práce, pokud jsme chtěli zlepšit naše dosavadní místo, museli jsme trochu zabrat. Zbývalo ještě devět hodin do konce závodu. Vážné poruchy nás na poslední etapu závodu opustily. Naše pořadí se začalo zlepšovat a nakonec jsme cílem projeli na 57. pozici, i když to není zrovna nejlepší umístění, na to jaké trable nás letos doprovázely, jsme byli rádi za dokončení závodu. Naším hlavním cílem však nebylo vyhrát, ale projet pionýrem cílovou čáru, což se povedlo. Za celý závod jsme ujeli 90 kol a spálili 15 litrů benzínu. Letos, i přes poruchy, které nás stresovaly jsme si závod užili a těšíme se na další ročník.

Fotky na Rajčeti můžete najít ZDE.

2019-07-05