Náš týmový jezdec Roman Körber se minulý víkend účastnil závodu série MS v extrémním enduru v německém Götzen Rodeo. Po boku absolutní světové špičky v této náročné disciplině si vedl velice dobře a umístil se na začátku třetí desítky celkového pořadí z cca sedmdesáti jezdců. Romanova zpověď po závodě jde zde:
"Závod v rámci MS v extrémním enduru byl pro mě jeden z největších a nejintenzivnějších zážitků, a to nejen pro vysokou, snad i nejvyšší obtížnost tratě, ale posléze i z pohledu diváka a účastníka večerních ceremoniálů jako byly např. společný raut se světovými jezdci, nastoupení jednotlivých států za doprovodu ojedinělé východoněmecké živé hudební produkce a slavnostní vyhlášení MS.
Intenzita je dána malým prostorem závodiště, pouze jednodenním závodem v podobě cross country, výběrem jen těch nejlepších světových jezdců, s kterými se na trati neustále potkáváte, diváckou mnohatisicovou kulisou a samozřejmě skvělou organizací s velkou projekcí, profi moderovanim a live přenosem na Redbull TV.
Závodů jsem se účastnil minulý rok jako divák, takže jsem měl predstavu, jak těžký závod to je a v mých očích ho vnímám jako jeden z nejtěžších na světě. Letos, když jsem viděl jeden z výjezdů, ktery byli schopni čistě projet jen 3 z celé světové špičky a ostatní včetně takové legendy, jako je Graham Jarvis, skoro bezradně do výjezdu házeli motorky tak, aby ve skále zůstali viset a mohli se k nim posléze vyšplhat a jet dál... tak už nevím, kam ta obtížnost dospěje. Když jsem si jejich motorky po závodě prohlížel, bylo to na nich taky dost vidět... ulomené kusy páček, ohnutá řídítka a stupačky a výfuk rovnou hodit do popelnice.
Největší výhoda pro mě byla, ze jsem do závodů nastupoval bez velký trému a taky bez velkých ambic (na rozdíl např. od Strmého vrchu v Chýnově...) Jen si závod užít, zažít a přežít, protože už jsem vystřízlivěl z ambic závodit s jezdci, kteří chodí na motorku místo práce a mají najeto cca 1000mth ročně o proti mým 50... Ale to je pořad stejná písnička všech hobby jezdců o naježděném čase a bolavém předloktí…
Samozřejmě jsem v hloubi duše postoupit mezi 20 nejlepších ze 70 jezdců chtěl, což mně o tři místa uteklo, ale upřímně si neumím představit po dvou hodinách a dojezdu v křečích, dát dalších 80 min v ještě těžším terénu…
Nicméně závody pro mě byly velkou zkušenosti, jezdeckým přínosem, ale také přínosem pro výuku ve škole extrémního endura, kterou již sedm let provozuju, takže pokud zdraví a okolnosti dovolí, uvidíme se na závodech i v dalších letech. Díky moc všem za podporu!"
Další info a fotky Marka Vincíka z této akce najdete ZDE.
Evžen, 2019-11-07