Články

výsledky ŠAC Pacov

V sobotu, 29. července se jel závod ŠAC v Pacově za účasti 221 jezdců. Počasí bylo optimální, celý den probíhal dle časového harmonogramu bez jakýchkoli komplikací. Zatím Vám přinášíme výsledky, ty najdete ZDE.

Výsledky družstev zde budou v pondělí, report a fotogalerie také.

Evžen, 2017-07-30

Tisková zpráva z Grand Prix České republiky v motokrosu v Lokti + výsledky

Velká cena České republiky v motokrosu se konala uplynulý víkend v západočeském Lokti. Tento prestižní závod se uskutečnil pod taktovkou zkušeného pořadatele AMK Loket v AČR. Na startu se sešla světová jezdecká špička v rámci prestižních tříd MXGP, MX2 a WMX, součástí motokrosového víkendu byl i finálový závod Mistrovství Evropy juniorských tříd 65ccm a 85ccm. Jejich výkonům přihlížely zaplněné tribuny Loketských serpentin. Dařilo se i českým jezdcům, kteří byli podél tratě mohutně povzbuzováni fanoušky. Podpořit své sportovní hrdiny přijelo do Lokte též mnoho diváků především z Německa a ze Slovinska.

Navzdory špičkovým sportovním výkonům se po celou neděli nesla závodištěm velice smutná nálada. V první jízdě ME třídy 85ccm totiž po nešťastném pádu tragicky zahynul teprve třináctiletý moldavský závodník Igor Cuharciuc. Dle vyjádření lékařů utrpěl zranění neslučitelná se životem. Ten mu bohužel nezachránil ani okamžitý profesionální zákrok lékařů. Tato poslední sobotní jízda byla předčasně ukončena a jako projev smutku byla zrušena nedělní druhá jízda této kategorie. V neděli pak místo ní proběhl pietní akt, kdy všichni přítomní uctili se slzami v očích minutou ticha památku tohoto mladého sportovce. Motokros je krásný, tvrdý sport, bohužel je také nebezpečný a občas si vybere takovouto nejkrutější daň… R.I.P. Igor!

Závodní víkend a výhled do budoucnosti pořádání závodů MS v Lokti nám shrnul předseda pořádající organizace Zdeněk Dvořák: „Nebýt sobotní tragické události, která nás všechny nesmírně zasáhla, hodnotili bychom uplynulý víkend jako velmi zdařilý, a to jak po sportovní, tak pořadatelské stránce. Poděkování patří všem sportovcům, kteří podávali špičkové výkony a dovolíme si tvrdit, že bylo opět na co se dívat a komu fandit. Jako každoročně, slýcháme mnoho dotazů, jak to bude s dalším ročníkem mistrovství světa. Situace je nyní taková, že my organizátoři máme zájem jet i následující roky, stejně tak je zájem ze strany promotérské společnosti Youthstream a nyní jen čekáme na potvrzení ze strany hlavních sponzorů a Autoklubu ČR. Věříme, že dojde ke shodě všech stran a budeme tak moci pro diváky opět připravit sportovní podívanou světové úrovně. Předběžný termín je již stanoven na 22. července 2018“.

Jak probíhaly boje o světové body a Evropské tituly a jak se dařilo českým reprezentantům?

Finále EMX65ccm - Radost českým příznivcům udělal již v sobotu Julius Mikula (Motorsportklub Málkov v AČR), neboť v první finálové jízdě mistrovství Evropy pětašedesátek obsadil 8. místo, svoji pozici vylepšil ještě nádherným startem v neděli, při druhé jízdě, když po vynikajícím výkonu nakonec prolétl cílem jako druhý! Celkově mu to dalo v Lokti na čtvrtou příčku a od medaile ho dělil pouze jeden jediný bod. Julius Mikula po závodě řekl: „S výsledkem v Lokti jsem moc spokojen, přestože mi stupně vítězů celkově utekly o jeden bod. Kluky z pódia znám z naší kvalifikační severozápadní zóny a vím, že se s nimi závodit dá. Lidé podél celé dráhy mě hnali dopředu a za to jim moc děkuji. Také bych rád poděkoval všem lidem kolem mě - trenérům, mechanikům, rodičům a sponzorům - bez Vás by to nešlo!“ Další mladý český reprezentant Matěj Skořepa (SMS Pardubice) obsadil celkové 15. místo a za umístění 14/16 bral celkem 12 evropských bodů. Z titulu mistra Evropy pro letošní rok se radoval na stupních vítězů M. F. Sorensen (DEN, KTM, 3/1, 45b.) před D. Knuimanem (NED, HUS, 2/3, 42b.) a I. V. Erpem (NED, KTM, 1/10, 35b.).

Ve třídě EMX85ccm se letos evropské medaile nerozdávaly. První jízda byla z výše uvedeného důvodu předčasně ukončena a druhá se z pietních důvodů nekonala.

WMX (ŽENY) – V této třídě zastupovala českou ženskou reprezentaci dvacetiletá Kristýna Vítková (Yamaha Čepelák RT). Nejdříve dosáhla v sobotní první jízdě na letošní první světové body za devatenácté místo, druhý den byla dvacátá. Kristýna si rozhodně za bojovný výkon umístění zasloužila, neboť o ně v každé rozjížďce musela tvrdě bojovat se dotírajícími soupeřkami. Odměnou jsou pro ni tři světové body a celková 20. pozice. „Se sobotou jsem byla velmi spokojena, získala jsem první světové body a ta atmosféra, to nejde ani popsat. Fanoušci byli snad v každé zatáčce a neustále mě hnali dopředu. Moc jim za to děkuji! V neděli jsem se svým výkonem už tolik spokojena nebyla, ale i tak jsem vyjela další světový bod, což je pro mně úspěch. Chtěla bych tímto poděkovat tátovi, který to se mnou táhne už od samého začátku a také Jirkovi Čepelákovi, u kterého jsem v týmu a nemohu si spolupráci s ním vynachválit. Zkrátka vše funguje tak, jak má a já jsem za to šťastná….!“, podělila se o své pocity Kristýna Vítková. V této kategorii viděli diváci velice dramatickou bitvu o stupně vítězů. Na nejvyšší stupínek nakonec zaslouženě po vyrovnaných výkonech vystoupila C. Duncan (NZL, YAM, 1/2, 47b.), na druhý překvapivě A. Verstappen (BEL, KTM, 6/1, 40b.) a třetí místo vybojovala N. V. de Ven (NED, YAM, 3/3, 40b.). Čtyřnásobná světová šampionka K. Fontanesi (ITA, YAM, 2/6, 37b.) dojela nakonec po součtu bodů z obou jízd čtvrtá. Do čela MS se tak po Lokti probojovala C. Duncan (155b.), K. Fontanesi je druhá (152b.), ... 33. K. Vítková (3b.)

MX2 - Lídr této třídy Pauls Jonas (LAT, KTM, 2/1, 47b.) v Lokti nezaváhal a po dobrých startech slavil celkový triumf. Jeho největší soupeř v boji o prvenství J. Seewer (SUI, SUZ, 5/2, 38b.) se zdržel v první jízdě po startu a čelo musel tvrdě dohánět, ve druhé už dojel za Lotyšem jako druhý. Dravý výkon zanechal v Loketských serpentinách celkově třetí T. Covington (USA, HUS, 1/10, 36b.), když dokonce v první jízdě všechny s přehledem porazil. Na první světové body dosáhl slovenský zástupce R. Šikyňa (JD 191 KTM RT, MX Slovakia, 19/30), odměnou za bojovnost mu byly dva body za 19. místo v první rozjížďce, celkově skončil jako čtyřiadvacátý. Český juniorský motokrosař Dušan Drdaj (Yamaha Čepelák RT) sice na bodové umístění nedosáhl (26/28), ale v tvrdé zahraniční konkurenci se rozhodně neztratil, celkově zaujal 31. příčku. Mladý Petr Polák (JD 191 KTM RT) letos v Lokti sedlal už čtyřtaktní dvěstěpadesátku a nakonec byl za výsledky (27/29) klasifikován jako dvaatřicátý. Pro oba dva naše jezdce jsou to důležité zkušenosti, které by v budoucnosti měli rozhodně zúročit. Průběžně stále vede třídu MX2 P. Jonass (548b.), 2. je J. Seewer (501b.) a 3. T. Olsen (DEN, HUS, 403b.), ... 46. R. Šikyňa (2b.)

MXGP - Letos je osminásobný světový šampion Ital Antonio Cairoli (KTM, 45b.) opět v plné síle a svoji rychlost i vyzrálost prokázal v obou jízdách. V první sice dojel třetí, ale vše si vynahradil v druhém závodě, kdy s dostatečným náskokem proskočil cílem jako první. Druhý byl spolehlivě a rutinně jedoucí C. Desalle (BEL, KAW, 2/2, 44b.), třetí po výborných startech úřadující mistr světa, stále ještě dvacetiletý Tim Gajser (SLO, HON, 1/4, 43b.) Za podpory českých příznivců si v první jízdě dojel pro další tři světové body Jaromír Romančík (JD 191 KTM RT, 18/32, 3b.), ovšem ve druhém vystoupení si brnknul nohou o zem a bylo z toho zase poraněné koleno. Jára tak musel zajet předčasně do depa. „Za výsledek jsem docela rád, urval jsem další tři světové body (z první jízdy). Druhou jízdu se mi nepodařilo dobře odstartovat. Pak jsem ještě udělal chybu při skoku přes cestu, kde jsem málem ošklivě upadl. Naštěstí jsem to ustál, ale netrefil jsem se do zatáčky za ním, tak mě dost soupeřů předjelo. Zahájil jsem stíhací jízdu, a když jsem se dotáhnul za Martina Michka, tak jsem v levé zatáčce před proskakovákama udělal chybu, opřel jsem se o nohu a luplo mi v koleni. Snažil jsem se jízdu dojet, ale už jsem se o nohu bál opřít a musel jsem ze závodu odstoupit. To mě strašně mrzí, kvůli tomu jsem ze sebou už nebyl moc spokojený nebyl. Chci poděkovat týmu JD 191 KTM RACING Jiřího Jankovského, všem sponzorům, mé přítelkyni, rodině, mechanikovi, trenérům a všem divákům a fanouškům za podporu…!“, řekl po závodě Romančík. Prapor české reprezentace přebral ve druhé rozjížďce Martin Michek (Buksa/Ados KTM RT, 33/22), který stíhací jízdou dosáhl na dvaadvacátou pozici, v té první měl bohužel pád po kolizi s Litevcem Jasikonisem. Pozornost našich diváků zaujal i Martin Finěk (Hulho motocross RT) za umístění (22/31). Martin dokonce několik kol jezdil na bodovaných příčkách a tím určitě potěšil nejen své fanoušky, ale je to určitě i dobrý signál do dalších let. Celkově 30. skončil Polák T. Wysocki (JD 191 KTM RT, 23/27), 33. P. Bartoš (Orion RT, 31/30) a 36. R. Weschta (Team MAX 2, 24/36). Stav MS po Lokti MXGP - 1. A. Cairoli (523b.) 2. C. Desalle (431b), 3. J. Herlings (418b.), ... 27. J. Romančík (14b.).

Kompletní výsledky závodu najdete ZDE.

Další, v pořadí již 14. podnik seriálu Mistrovství světa v motokrosu se odehraje 6. srpna na velice náročné písčité dráze v belgickém Lommelu.

Loketský vrcholný motokrosový podnik je tedy za námi. Nyní nezbývá, než se těšit, že se v Lokti zase za rok všichni sejdeme…!

Evžen Zadražil a Petr Kovář, komentátoři závodu, 2017-07-24

report Petra Záruby z MMČR v Petrovicích + výsledky

M ČR Motokros: Petrovice ukázaly svoji sílu!
Třetí červencová neděle 16. 7. patřila dalšímu dílu seriálu Buksa/Ados Motokros 2017 MM ČR tentokrát na tradiční přírodní trati v Petrovicích u Karviné. Tato trať je pověstná svými nástrahami a dějí se zde převraty šampionátu. Jeden takový čekal na diváky i letos, hned ve dvou třídách!
 
Po dlouhých čtyřech závodech, co seriálu nepřálo počasí, se letos poprvé odjely Petrovice bez kapky deště. Proto byl na trati velký počet diváků a za podpory starosty doc. Ing. Mariana Lebiedzika, Ph.D., mohly odstartovat první třída Ženy.


 
Ženy: Simonová zpět nejlepší Češkou
Bez účasti Larissy Pappenmeier (Orion Racing Team), má vedoucí jezdkyně šampionátu Němka Steffi Laier (Buksa/Ados KTM Team) jednoduchou cestu k vítězství. Sice v Petrovicích nikdy nestartovala, ale ani to jí nestálo v cestě za výhrou. Do úvodní jízdy odstartovala nejlépe a za ní se objevila Tereza Hromková (HT Group Racing Team), které letos starty celkem vychází. Hromková měla za sebou hned trojici nejrychlejších Češek – Lucii Simonovou (Inter Cars MoToman Team), Kristýnu Vítkovou (Yamaha Čepelák Racing Team) a Barboru Laňkovou (Action Racing Team). Simonová šla téměř ihned na druhé místo a přes Hromkovou se následně přesypaly všechny její konkurentky. Holky jely chvíli v těsném kontaktu, ale díky vyšším teplotám se nakonec rozdělily. Vítková měla čtyři kola před cílem pád a přišla o třetí místo. Zvítězila Laier, před Simonovou a Laňkovou.
I při druhém startu byla Laier neomylná a svým soupeřkám ukázala jméno na dresu. Za ní se však opět ocitla Hromková s Vítkovou a Simonovou v zádech. Hromková se bohužel začala propadat a na druhé místo se probojovala Vítková. Vítkové to v Petrovicích tolik nešlo a stejně jako v první jízdě i v druhé upadla. Druhá tedy jela Simonová s přilepenou Laňkovou na blatníku. Jejich souboj strhl přihlížející diváky a téměř do cíle jely obě kolo na kolo. V úplném závěru v sobě našla Simonová zbytek sil a dokázala cuknout. Cílem tedy projely ve stejném pořadí jako v první jízdě.
Průběžně stále vede Laier, před Laňkovou a Simonovou. Simonová stáhla rozdíl Laňkové na pouhých 8 bodů. Laier v cíli řekla: „Druhá jízda pro mě byla obtížnější, protože trať už byla velmi rozbitá. Jsem ráda, že to opět vyšlo a gratuluji i svým soupeřkám. Příští týden jsem opět v ČR, kde závodím na mistrovství světa v Lokti.“

Číst dál: report Petra Záruby z MMČR v Petrovicích + výsledky

galerka Áji Sládkové ze ŠAC v Netolicích

Fotogalerii Áji Sádkové ze ŠAC v Netolicích najdete proklikem přes přiložené foto.

Evžen, 2017-07-13

report Ivety Sládkové z fichtltripu po Rumunsku

S Petrou jsem se seznámila minulý rok na lednovém fichtl day v Soběslavi, kde za mnou přišla, že by mě chtěli natočit do jejich dokumentu Pod helmou. Padly jsme si do oka a Petra přišla s nápadem vyrazit na motorkách do Rumunska. Že si nedovede představit, která jiná holka by s ní jela na týden do Rumunska na motorce a ještě pod stan. Nakonec jsme vymyslely, že cestu pojmeme punkově a spíš jako srandu a že tedy vyrazíme na pionýrech. Ty prošly nějakými opravami a laděním. Petra na pionýru nikdy neseděla a prohlásila, že aby to byl opravdový punk, sedne na svého mustanga poprvé až na místě. Na cestu jsme vyrazili ve třech, my dvě a Hynek, Petry přítel. Dojeli jsme dodávkou s károu, na které byla Hynkova KTM, do Maďarska, kde jsme našli camp ve městě Vásárosnamény. V noci nám dorazil ještě poslední člen Vojta, který přijel na svém enduru značky BMW z Brna po ose. Ráno jsme Petře vysvětlili co a jak pionýrem, jak startovat, jak řadit… Projela se po campu a můžeme se připravovat na cesty. Naložili jsme na pionýry kufry a všechnu bagáž. Mustangy pod nimi ani vidět nebyly a místa na sedačce pro nás už taky moc nezbylo a seděly jsme částečně až na nádrži. V campu jsme nechali zaparkované auto s károu a vyrazili jsme všichni do Rumunska. Nejdříve jen já s Petrou, kluci nás po cestě dohnali. Přijeli jsme na hranice, kde jsme byly s mustangy jako atrakce. Seběhli se celníci, obdivovali Jawy, lidé z aut si nás fotili, motorkáři před námi si nás točili na kameru. Přijeli jsme do města Satu Mare a jeli jsme za město hledat místo, kde zakempujeme. Kluci našli místo, roztáhli si plachty na spaní, my s Petrou stan. Večer jsme poseděli a ráno vyrazili na další cestu. Mířili jsme do Săpânțy na Veselý hřbitov. Tam jsme se s Hynkem a Vojtou rozdělili. Sedly jsme na mustangy a vyrazily s Petrou samy. Ostatní motorkáře jsme našimi stroji pobavily, fotili si nás a natáčeli. Na benzině nás dojela partička českých motorkářů. Popovídali jsme, popřáli nám šťastnou cestu, zatleskali nám a vydaly jsme se dál. Na pionýrech už byla znát únava a věděly jsme, že přes horské sedlo za městem Borsa už se dneska nedostaneme. Našly jsme plácek akorát na stan a motorky, rozdělaly oheň, poseděly a vyřízené jsme šly spát.

Ráno jsme se vrátily do Borsy, projely zase celé město a vydaly se směr Săcel. Nastal ale problém. Petry mustang nám začal stávkovat. Zkusily jsme vyčistit trysky, vyčistit kdeco, ale bez úspěchu. Nakonec musel ven sportovní filtr. Místo něj jsme přivázaly kus síťovaných kalhotek. Řešení, kterému se mnoho chlapů zasmálo, ale poradily jsme si. Zastavil nám u silnice český motorkář, jestli máme problém. Sám řekl, že on by si tam s tím neporadil. Zvládly jsme to. Oba pionýry najednou letěly jako draci. Popojely jsme ještě pár kilometrů a začaly koukat, kde bychom přespaly. Petra řekla, že viděla na louce rolníky a že se jich zeptá, jestli můžeme rozložit stan na jejich louce. Brzy jsme pochopily, že o rolníky rozhodně nešlo. Když jsme viděly vozy, na nich peřiny a oblečení, došlo nám, že jde o kočovné domorodce. Bylo nám ale hloupé se najednou sebrat a odjet. Postavily jsme tedy stan, daly jsme do něj i všechny kufry a tašky z motorek. V noci však spadlo pár kapek, zašustily peřiny, zarachtaly kýble a naši sousedi odjeli.

Další den jsme mířily do Salvy. Cesta byla samá rovina, tak jsme valily celkem rychle. Odtud jsme jely do Becleanu. Nakonec jsme se po bloudění všude možně vrátily do Salvy a tam u řeky rozložily stan. V noci přišel šílený slejvák. Trval až do rána a ještě po celé dopoledne. Když přestalo, rychle jsme sbalily věci a vydaly se na další cestu. Mířily jsme do města Târgu Lăpuș. Po cestě nás chytl další déšť. Za městem, u vesnice Suciu de Sus jsme na louce rozložily stan a sušily věci. A přišel Johan. To je kapitola sama pro sebe a dlouhé vyprávění. Ve zkratce – Johan je místní dědula, který kolem nás vodil krávy na pastvu. Umanul si, že náš musí v noci hlídat, aby na nás někdo nepřišel. Byl šíleně neodbytný. Pořád nám chtěl dávat jídlo, Petře chtěl mýt vlasy u potoka, chtěl si lehnout k nám do stanu, představoval nás kolemjdoucím a nemohly jsme se ho zbavit. Nakonec jsme mu druhý den ráno ujely a pokračovaly v poznávání Rumunska. Vybraly jsme cestu, která v mapě vypadala neškodně, žádná sedla tam nebyla zaznamenána. Opak se stal pravdou, drápaly jsme se přes 3 horská sedla. To poslední bylo nejhorší, silnice šíleně strmé. Ale pionýry to zvládly. Sice s přestávkami, aby trochu vychladly, ale daly to. Potom nás čekaly zase serpentiny dolů. Sjely jsme do vsi, našly místo na spaní a vyčerpáním padly do stanu.

V sobotu vyrážíme do Barsany, abychom pořídily konečně nějaké fotky. V Barsaně jsme navštívily klášter a celý takový komplex. Potom jsme se chystaly ještě na další klášter, ale pionýry už stávkovaly, měly toho za ty dny už dost. Po opravách spojky jsme tedy ještě kus chtěly popojet, ale pršelo a řítily jsme se přímo do slejváku a tak jsme radši sjely ze silnice na louku a rychle postavily stan. V tu chvíli déšť přešel. V noci ale přišla bouřka, která byla přímo u nás.

V neděli dopoledne už jsme jen přejely do nedalekého města nakoupit jídlo na cestu a potom za město na benzinu, kde nás Hynek vyzvedl a vydali jsme se všichni na cestu domů. Mě vysadili doma ve 3 hodiny v noci, sami byli doma někdy po 6. hodině ráno. Na cestě byli asi 17 hodin. Stačilo se jednou vyspat v posteli a naložit se do vany a už bychom jely zase. Užily jsme si to, pionýry jely skvěle, jsou to pašáci, že to s námi celé zvládly. Teď vstřebáváme zážitky a za rok snad znovu:-)

Iveta Sládková, 2017-07-12