Výsledky nedělního závodu JČ KP, který se jel ve Voticích, včetně průběžných výsledků seriálu JČ KP najdete ZDE.
Evžen, 2017-09-11
Fotogalerku Dědy T. z víkendového Sedlčansko-slapského poháru v Klukách u Písku najdete proklikem přes přiložené foto Daniela Duška.
Evžen, 2017-09-04
Již po sedmadvacáté jsme se v srpnu s kamarády vydali na tradiční Motočundr. Od té doby, co jsme si udělali jako mladí kluci papíry, se každoročně v létě vždy někam vypravíme na motorkách, pokud možno pokaždé jinam a stala se z toho slušná tradice. Letos jsme si za cíl vyhlédli Lužické Srbsko. Není to nikde v bývalé Jugoslávii, jak by si třeba někdo mohl myslet, ale na území bývalé NDR, tedy v dnešním Německu, nedaleko českých hranic. Ubytováni jsme byli v jednom penzionu v české obci Krompach, kde je i takový méně frekventovaný hraniční přechod do Německa (mezi Šluknovským a Frýdlantským výběžkem). A také tam točí poměrně chutné cvikovské pivo, které jsem do té doby neznal.
Letos jsme jeli v této sestavě: Honza s BMW K1200R, Petr se Suzuki DL650 V-Strom, já jel s Hondou VTR1000 a jeden den se k nám přidal Honzy kamarád Viktor s Kawasaki ZXR750 (všichni na snímku zleva). Nejsme žádní polykači kilometrů (to bývalo spíš zamlada), z místa ubytování jsme pořádali jednodenní vyjížďky. Jedním z cílů byl například právě Bautzen (Budyšín), který je centrem Lužických Srbů - národnostní slovanské menšiny v Německu, která dnes čítá už jenom 60 tisíc obyvatel. Nápisy tam ale skoro všude najdete dvojjazyčné. A Čechy tam mají rádi. Kdysi ve středověku toto území patřilo Koruně České, poté ale bylo území přiřknuto Prusku. Po obou válkách usilovali Lužičtí Srbové o připojení k Československu, velmoci se ale vždy postarali o to, aby tomu tak nebylo. Přímo v centru města mají krásné a zajímavé muzeum o celé historii této menšiny, vřele doporučuji. Také jsme se stavili u pramenů řeky Sprévy v Neugersdorfu, která pramení hned kousek od českých hranic (poblíž hraničního přechodu Jiříkov), chvíli je pak svým tokem i tvoří a patří k jedné z nejznámějších německých řek, jež pak protéká i hlavním městem Berlínem.
Zajímavý je i osud zaniklé vesnice Fukov, jejíž katastr se nachází a doslova vyčnívá v severním cípu Šluknovského výběžku a je druhým nejseverněji položeným místem ČR (vidno pouze na podrobných mapách). Prochází jím i německá železnice ze Žitavy do Drážďan, což je celkem rarita. Z vesnice, která před válkou čítala skoro 800 obyvatel, měla svou školu, poštu a několik pohostinství, dnes nezbylo vůbec nic, zůstal jen malý hřbitov. Nejprve totiž byli před válkou odstěhováni Češi, pak zase po válce sudetští Němci, takže nakonec nezbyl v té vsi nikdo. V padesátých letech ji pak opuštěnou pohraniční vojáci srovnali se zemí včetně kostela... Toto území bylo dokonce v roce 1960 nabídnuto NDR, ta už však neměla o tento zpustošený a zapomenutý kout světa zájem. Zajímavé, ale občas hodně krušné osudy lidí i vesnic v Sudetech...
Také jsme se byli podívat na Trojzemí, tedy na hranici tří států - Polska, Německa a Česka, které se nachází kousek od Hrádku nad Nisou.
Na českém území jsme pak navštívili jednu z nejvyšších hor Lužických hor - Hvozd, odkud je krásný výhled na celé Českolipsko a Liberecko a také jsme navštívili zámek Lemberk u Jablonného v Podještědí. Zajímavé jsou i mnohé pískovcové útvary v okolí, točilo se tam i hodně pohádek. V některých těch pískovcových skalách bydleli po staletí v různých vytesaných světničkách i lidé - místo aby si postavili dům, tak si ho vykutali do pískovce. A měli tam celoroční teplotu kolem deseti stupňů, takže topili i v létě. Někteří lidé takhle bydleli dokonce ještě v minulém století. Nezapomněli jsme se zastavit ani v motorkářském doupěti Pekelné Doly poblíž Nového Boru, kde se dá vjet s motorkou přímo až do pískovcové jeskyně, nebo lépe řečeno uměle vytvořeného podzemního prostoru, největšího svého druhu v Evropě. Za války tu měli Němci podzemní továrnu na zbraně, později se tam točila například známá pohádka S čerty nejsou žerty. Impozantní je také do výšky se tyčící skalní hrad Sloup v Čechách, který dokázali dobýt až Švédi během třicetileté války. Po cestě zpět na jih jsme si projeli známou motorkářskou silnici u Dubé.
Kam pojedeme napřesrok zatím nevíme, ale už dnes se na tuto tradiční akci těšíme. A zase o tom určitě něco napíšeme...
Evžen, 2017-09-01
Po několika letech pauzy se do rakouského Seitenstettenu vrátil tamní šampionát. Na oblíbenou trať nedaleko dálnice mezi Lincem a Vídní zavítalo přes 2 tisíce diváků a závodilo se v mistrovských kategoriích 85ccm, MX2 a OPEN. Na startu nechyběli ani čeští závodníci a dařilo se jim.
Závodní víkend doprovázely vydatné deště, trať byla místy nesjízdná, v kvalifikačních časech byly obrovské rozdíly a první jízda třídy 85ccm se dokonce musela zrušit pro nesjízdnost tratě. Díky nasazení techniky a dobré týmové práci pořadatele MSC Seitenstetten mohly třídy MX2 a OPEN odjet jízdy obě.
V kategorii 85ccm se tedy jela pouze jedna jízda. Startoval v ní náš týmový pilot Matyáš Chlum (na snímku). Poté, co dal suverénní holeshot, čelil po chvíli několik kol doslova domácímu favoritovi a vítězi kvalifikace Florianu Diemingerovi (v českém mistráku se také letos párkrát objevil v barvách Motosportu Chýnov). Tlak Diemingera byl ale velký a hnán početným davem místních diváků se nakonec přeci jen dostal do čela. Matyáš na druhé pozici pak raději dojel do cíle na jistotu, protože nebylo kam chvátat, pádů bylo v Seitenstettenu opravdu hodně. Za sebou nechal i lídra seriálu, Maďara Kristofa Jakoba, který skončil třetí, čtvrtý pak byl Němec Valentin Kees.
Ve třídě MX2 závodil jihočeský pilot Ruda Plch a i když skončil v první jízdě na pěkném třetím místě, celkově mu to dalo po horší druhé jízdě místo páté. Obě jízdy vyhrál Roland Edelbacher, letos bezesporu největší výkonnostní skokan v zemi našich jižních sousedů, který o více jak 100 bodů vede klasifikaci seriálu a k letošnímu titulu se tak může výrazně přiblížit již na dalším závodě v Sittendorfu (do konce série zbývají ještě čtyři závody). Ruda Plch je průběžně šestý.
Ve třídě OPEN zvítězil v obou jízdách v Čechách dobře známý Manuel Obermair. Celkově druhý byl český pilot Petr Smitka. Ten se po absenci dosavadního lídra seriálu Güntera Schmidingera (vážně se zranil již při tréninku) dostal do čela rakouského šampionátu. Třetí byl nakonec vítěz třídy MX2 Roland Edelbacher, který ten den stál na pódiu hned dvakrát.
Šampionát třídy 85ccm pokračuje dalším závodem 10.9.2017 až na jihu Rakouska v korutanském Fresachu, třídy MX2 a OPEN se utkají již 3.9. na trati, kde se v minulosti jezdívalo i MS 500ccm - v Sittendorfu poblíž Vídně.
Evžen Zadražil, 2017-08-22 (Foto: EJ KITT)