Články

Petr Kovář v reakci na článek z historie motokrosu

V G-Booku na tomto webu se dnes objevila zajímavá reakce Petra Kováře na článek o historii motokrosu z poloviny osmdesátých let. Protože byl Petr tehdy nejlepší československý reprezentant, dávám tuto reakci na titulku tohoto webu, protože si myslím, že rozhodně stojí za přečtení...! Dále už Petr Kovář:

Chci ještě zareagovat na Evženovo vzpomínání do 80. let, protože v té době jsem toho s motokrosem zažil opravdu dost a rád na ty léta vždy vzpomenu.

Takže ohledně časopisu Motocross - dělal na něm můj dobrý kamarád Láďa Pohajda z Uničova, neměl to vůbec jednoduché, byl to strašně oddaný motokrosový fanda. Vzpomínám jak mi tehdy řekl, že byl v Praze požádat, aby jeho plátek se mohl prodávat normálně v trafikách. Odpovědní lidé v tehdejší době mu ale zdělili, že to asi nepůjde, neboť se zde prodává již dvacet schválených časopisů a přece nebudou rušit např. Ohníček, navíc Pohajda nebyl ve straně (KSČ) a tím pádem to měl složitější něco prosadit.

Ohledně motorek, tak ta doba byla hodně hektická. Na zetkách se už dávno nedalo závodit (myslím na repre úrovni), a tak v roce 1983 na podzim, přivezl do Dukly Praha Jarda Falta (po dohodě se státním trenérem Strachem) svoji Kawu 125 ccm, že ji mám vyzkoušet, protože v následujícím roce, bychom měli vyrazit na těchto mašinách společně se Štaudem a Špačkem na zkušenou do MS. Falta po své úspěšné kariéře jezdil v zahraničí u Mefa Sport a my tam na repre úrovni jezdili v podstatě až do konce osmdesátých let. Tento obchod byl velice zajímavý jak pro pana Liebla (Mefo), tak pro československou reprezentaci, poněvadž motorky se platily ne valutami, ale kompenzovalo se to pneumatikami Barum, které byly tehdy na Západě docela žádané. 
Mohl bych tady toho napsat opravdu ještě hodně o té době, třeba jak jsme čekali na to, až z fabriky ČZ Strakonice konečně přišel do Dukly Praha oficiální dopis od pana Zemena, že odstupují od zabezpečení motorek pro československou reprezentaci. To bylo strašně důležité, Zetka to tehdy strašně prodlužovala a nám jezdcům ( Soldát, Kunc, Špaček, Štaud, Kovář), rychle utíkaly nejlepší závodnická léta.

Když to všechno klaplo a my vyrazili na první mistrovství světa stopětadvacítek do Itálie (Kovář, Štaud, Špaček) byli jsme z toho úplně mimo. Byli tam už daleko mladší jezdci jak my (do té doby jsme jezdili mezinárodně akorát Pohár Míru a Přátelství, tam jsme vyhrávali co se dalo) a nyní na sobotní kvaldu dorazilo na sto borců, z toho deset domácích bláznů a dalších deset ještě větších bláznů ze San Marina. No nakonec jsme se kousli se Štaudem a v neděli jsem dokonce byl v závodě osmý a šestý- první světové body! Paráda... s trenéry (Hřebeček, Helikar, Strach) jsme to pořádně tehdy oslavili, ale to byl jenom začátek nové éry motokrosu u nás. Protože tehdy opravdu reálně hrozilo, že pokud se nám na zahraniční technice nebude ve světě dařit, tak motokros na úrovni reprezentace prostě zanikne. A věřte, že doma bylo hodně lidí, kteří nám to záviděli (v Dukle třeba šéf soutěžáků pan soudruh "Jawa" Chasák). 
Už budu končit, možná někdy zase s Evženem zavzpomínáme, protože 80ky tehdy v motokrosu byly naše léta a my si je docela s klukama uměli užít. Ještě chci na závěr zmínit, že pan Strach byl tehdy dobrý státní trenér a já s nim toho sportovně hodně zažil, třeba stříbro z MS Sverepec třída 125 ccm (na snímku z roku 1986), nebo bronz MS 125 ccm Holice (1987).

Za tehdejší pořádný motokros - Petr Kovář

zase něco z historie: časopis Motocross 01/1984

O víkendu jsem namátkově zalistoval v dalším čísle časopisu Motocross, tentokráte 1/1984. Redakce hned v úvodu děkuje všem čtenářům za pochvalné dopisy a omlouvá se, že zatím neumí řešit prodej v podobě předplatného, neboť časopis vychází zatím nepravidelně a pokaždé v jiném cenovém nákladu. Do budoucna redakce slibuje alespoň barevné obálky (časopis je zatím celý černobílý a psaný strojopisem).

Danny La Porte (USA)

Toto číslo přináší například rozhovor se státním trenérem Janem Strachem, kde se mj. pojednává o tom, že v ČZM Strakonice ukončili výrobu motokrosových speciálů ČZ pro závody MS, a tak bude česká reprezentace v sezóně 1984 jezdit na strojích z dovozu. Stroje byly zakoupeny z devizových prostředků ÚV Svazarmu přes podnik zahraničního obchodu Motokov a budou majetkem ÚV Svazarmu. Jednalo se o stroje Kawasaki 125ccm a 250ccm. Zároveň se v rozhovoru vysvětluje, proč se muselo v MMČR ve třídě 125ccm stále jezdit se strojích ČZ. Důvodem prý byl sporný přehled o výkonnosti jezdců, hlavně juniorů kvůli nesouměřitelnosti užívané techniky.

„Z ČSSR do celého světa!“ – tak se jmenoval článek o pneumatikách Barum, konkrétně typu Sandy/Muddy, což byly motokrosové pneumatiky do písku a bláta. S těmito pneumatikami v zahraničí obchodovala firma Mefo, zastoupená Willy Lieblem. Díky oblibě těchto sportovních pneumatik se brzy sortiment rozrostl i na ostatní motoristické disciplíny.

Technický článek se zabývá zajímavou konstrukcí přední vidlice motokrosového stroje. To firma White Power přišla s tzv. obrácenými vidlicemi. Jako první je jezdil už v roce 1982 Brad Lackey (USA), tehdy mistr světa ve třídě 500ccm. KTM od roku 1984 standardně používá tuto konstrukci u modelů 500ccm.

SVS Strakonice přijímá nové jezdce a to Zdeňka Antonyho, Míru Kučírka, Jiřího Hrobského, Josefa Zapletala, Vlastimila Válka ml. a Bohumila Kubu.

Ve výsledcích se můžeme podívat na celkové umístění v Mistrovství ČSSR v sidecarcrossu 1983. Dominují ouběničtí jezdci v čele s vítěznou posádkou Peták-Gažík. Z jihočeských jmen najdeme například bratry Liškovi na celkovém druhém místě a dále pak například i dosud aktivní borce Jardu Vrchotu se spolujezdcem Machovcem, a nebo Honzu Chromého, coby „mitfáru“ jezdce Šálka.

Hodně zajímavý je také rozhovor s předními jezdci MS třídy 500ccm Američanem Danny La Portem (na snímku) a Belgičanem Georgesem Jobem. Hlavně co se týká kritiky ze strany La Porteho na adresu amerického stylu motokrosu. Doslova říká: „ Absolvovat závody v USA je přímo odporné. Motokros tam znamená trpký reklamní boj a nebezpečnou show. V USA existují lidé, kteří by za peníze udělali všechno, úplně všechno. Závody se konají s nepředstavitelnou hrubostí, úplně jsme zapomněli, že motokros je také sportem.“ S tím souhlasí i Jobé, když říká: „Američané stále jezdí na hranici svých možností a často riskují více, než je v dané situaci zapotřebí. Peníze hrají v USA strašně důležitou roli a to pak vede k těmto přemrštěnostem. Evropské jezdce považuji za racionálnější a zralejší.“ (Tato slova se samozřejmě hodila bývalému režimu, ale pozor, tento rozhovor byl přeložen ze západoněmeckého motokrosového časopisu, nebyl to tedy účelový, zmanipulovaný článek pro komunistická média). La Porte zároveň poukazoval na to, že se v Evropě podceňují menší kubatury a jejich vítězové. Nechápe, proč se všechno točí kolem třídy 500ccm.

V rubrice „Kdo je kdo“ je mj. představen Ervín Krajčovič. Tehdy dvacetiletý mladík, syn bývalého úspěšného reprezentanta shodného jména. Pod jeho vedením začal Ervín junior s motokrosem v patnácti letech a to rovnou na motocyklu ČZ 250ccm. Další rok jel už Krajský přebor a v sedmnácti se hned kvalifikoval do přeboru ČSSR Juniorů (kéž by takto výkonnostně stoupali a hlavně chtěli stoupat i dnešní mladí jezdci). Hned první rok se umisťoval na pódiových místech. Další rok mu otec opatřil motocykl Suzuki, s kterým získal v juniorském mistráku 1982 celkové druhé místo. Poté nastoupil základní vojenskou službu do ASVS Dukla Praha, kde pod odborným vedením nadále zvyšoval svou výkonnost.

Tak zase někdy příště!

Evžen, 2015-02-09

... jen tak z cyklokrosového MS v Táboře

Tak jsem se byl dnes podívat v Táboře na jednorázovém MS v cyklokrosu. Dorazil jsem až odpoledne na kategorii žen, zafandit Jihočešce Kateřině Nash (na snímku z dnešního závodu, vyfoceno jen mobilem). Dopoledne jeli junioři a v nich byl suverénní Dán Andreassen, který soupeřům ujel rozdílem třídy. Nejlepší naši reprezentanti byly až za třicítkou.

To v ženách měla Kateřina Nash ambice ty nejvyšší. Jelo se na 40 minut plus kolo. Počasí kolem nuly, na povrchu blátíčko a podmrzlý povrch. Kateřina se pomalu ale jistě drala první desítkou dopředu a do posledního kola najížděla třetí v těsném souboji s Nizozemkou Vosovou a Angličankou Harrisovou za svými zády. Lidé ji mohutně povzbuzovali doslova na každém metru trati, ale obrovské vypětí a asi i trochu nervozita způsobily, že měla Kateřina v posledním kole dva pády a tak nakonec dojela pátá. V cíli si navíc stěžovala na promrzlé prsty, což byl asi také důvod těch pádů při dobržďování, povrch byl navíc hodně kluzký. I tak ale byl její výkon úchvatný. Vyhrála sympatická Francouzka Pauline Ferrandová-Prevotová.

Jinak přihlíželo mým odhadem tak 15.000 diváků a bylo slyšet a vidět opravdu hodně cizinců, řekl bych dobrá polovina. Čeští fanoušci se sjeli z celé republiky. Dobré bylo i mezinárodní obsazení závodu, kromě evropských závodnic startovaly například Japonky, Američanky, Australanky, Kanaďanky, atd. Organizačně bylo vše zvládnuto výborně. 

Květiny vítězkám pak předával sám Mr. Sobotka. Dav diváků domů odcházel s rozhodně zajímavým sportovním zážitkem. Zítra je na programu hlavní kategorie mužů, kde bude z našich reprezentantů hlavním želízkem v ohni Martin Bína, který by chtěl být v TOP10.

Evžen, 2015-01-31

opět něco z historie, tentokráte rok 1983

Tak jsem po čase znovu zalistoval v historii časopisu Motocross. Tentokráte jsem čerpal z čísla 1/1983, které vyšlo jako premiérové. Hned na první straně uvnitř vydání je úvodník, ve kterém redakce vysvětluje, co jí vedlo k vydání tohoto časopisu. Důvodem byl nedostatek informací o motokrosu v odborných časopisech a v denním tisku v ČR. Cílem bylo podávat podrobné informace o dění kolem motokrosu v tehdejším ČSSR i ve světě. Čtenáři byli nabádáni, aby do redakce při ZO Svazarmu Dlouhá Loučka zasílali i své postřehy, nápady, fotky, atd. Tisklo se v nákladu 2000 kusů v Moravských tiskařských závodech v Olomouci.

Můžeme zde najít technické údaje o továrním speciálu ČZ 250 Typ 978/83 určeném pro československou reprezentaci na závody MS. Jak vidno, motocykl se už tehdy mohl pyšnit alespoň poměrně zajímavými doplňky, když už motor musel být takový, jaký byl. Přední tlumiče byly např. Marzocchi, zadní pérování Öhlins, zapalování Motoplat, karburátor Mikuni, spojkové lamely Yamaha, ráfky DID, svíčky PAL nebo Champion, olej Bel-Ray nebo Castrol, otočná rukojeť (plyn) Magura, blatníky M.Robert. Cena byla však na tehdejší dobu přímo závratná – 200.000Kčs, což tehdy představovalo zhruba sto měsíčních výplat…! Obyčejný smrtelník se ale k těmto novým strojům nedostal. Skončily v Dukle, anebo ve Středisku vrcholového sportu.

Jinak v Mistrovství ČSSR už tehdy nejezdily pouze motocykly ČZ, ve startovní listině se objevuje celkem sedm značek. Prim hrají jezdci jako např. Kovář, Velký, Vetešník, Antony, Špaček, Štaud (250ccm) a Sedláček, Hanáček, Král, Tichý, Janeček a Churavý (500ccm).

V tomto čísle se také můžete dočíst o Mirkovi Jirečkovi, dlouholetém motokrosovém fotografovi, kterého potkáte na každých závodech i dnes. Je zde napsáno, jak začínal s endurem a s motokrosem, ale jak se pak v šestadvaceti letech zranil a od roku 1970 motokros fotí. Mirek Jireček se také stává jedním z dvorních dodavatelů fotek pro tento motokrosový časopis.

Najít můžeme také unikátní fotku tehdy devítiletého Belgičana Stefana Evertse, dnes nejúspěšnějšího motokrosaře všech dob (celkem 10 titulů mistra světa). Se svou Suzuki 85 se tehdy jako jeden z nejmladších účastnil vložených závodů třídy 80ccm při závodech MS.

Dočíst se též můžeme informaci o předčasném a nešťastném konci kariéry Gastona Rahiera z Belgie. Tehdy již trojnásobný mistr světa měl vážný pád na závodě MS ve Francii, ruka se mu bohužel dostala do zadního kola. Přetrhané šlachy a žíly se již bohužel nepodařilo lékařům spojit a tak museli tomuto jezdci amputovat ruku v předloktí.

Technickou novinkou tehdy byly benzínové agregáty, jež poháněly elektro centrálu, na níž pak jezdec na závodech mohl připojit, vrtačku, brusku, svářečku, čerpadlo, atd.

Časopis Motocross se v jedné rubrice zabýval též představováním jezdců v civilu. Rubrika se jmenovala „Kdo je kdo“. První číslo představuje například Vildu Jirouše, který byl vedoucím Střediska vrcholového sportu v Jiníně. Sám s motokrosem začal až déle, působil například jako tovární zajížděč značky ČZ. Dosáhl pak i úspěchů ve třídě 500cm, ale hodně lidí ho zná spíše jako výborného trenéra, který byl typický mj. důkladnou zimní přípravou jezdců na běžkách. Běhu na lyžích se totiž závodně věnoval v mládí.

Dále vydání představuje strakonického Jirku Hynka, šumavského rodáka z Lenory, který jezdil dlouhá léta motokros ve třídě 500ccm, chvíli se věnoval také ledové ploché dráze a jeden čas býval i velice úspěšným jezdcem do vrchů (vyhrál například první ročník Strmého vrchu v Chýnově v roce 1981). Později působil jako trenér v SVS TZM v Jiníně. Na závodech (v sedle motocyklu!) ho potkáváme dodnes. Je mj. duší seriálu Šumavský pohár. Vždy zůstal věrný značce ČZ.

K motokrosu patří i mechanici. Jednoho takového, Milana Pešata, též představuje toto číslo. Rodák ze Šternberku začal závodit ve čtrnácti letech na vlastnoručně vyrobeném motocyklu Jawa 50. Později jezdil závody KP a Český pohár na stroji ČZ250, ale většina z nás ho pamatuje jako špičkového mechanika v SVS Jinín. Tento velký sympaťák už dnes bohužel není mezi námi.

Zajímavé je i foto vítězů s velkým pohárem maršála Tita, když naši reprezentanti vyhráli mezinárodní závod tehdejších zemí východního bloku v Jugoslávii ve složení František Hrobský, Josef Chára, Libor Černý a Míra Štaud.

Tak to by bylo pro dnešek vše a někdy zase zalistuji, materiálu mám dosti:-)

Evžen, 2015-01-25

Sportovní komise SMS Jižní Čechy + nové logo

Zde Vám přinášíme složení Sportovní komise SMS Jižní Čechy: Jaroslav Vrchota - člen výboru, Zdenek Blábolil - člen výboru, Milan Heřman st. - člen, Jiří Teplý - člen, Erich Pour - člen, Martin Němec - člen, Evžen Zadražil - předseda.

Tato komise se sejde v tomto složení poprvé v 5. KT, tedy ještě do konce ledna 2015. Pozvánku obdrží členové extra. Probírána bude především Příloha Národních sportovních řádů pro motokros "SMS Jižní Čechy" pro sezónu 2015 a dále pak témata, o něž bylo žádáno (např. systém bodování, postupové klíče ze tříd hobby, pouze jeden volný trénink třídy 85ccm, atd.). Dalšími body můžete přispět i Vy, nejlépe do mého mejlu a nebo do G-Booku na tomto webu. Výsledky hlasování pak budou zveřejněny v zápisu se schůze.

Dále byla ukončena anketa (vlevo) o logo SMS Jižní Čechy. vyhrálo logo, jež dostalo dvě třetiny všech hlasů a doprovází již tento článek. Ostatní dvě loga se shodně podělila o zbývající třetinu hlasů.

Evžen Zadražil, 2015-01-18